Arcibiskupský zámek a zahrady zaujímají výjimečné postavení mezi předními moravskými památkami. Po celou dobu své existence byly majetkem olomouckých biskupů a arcibiskupů, kterým sloužily především jako reprezentační rezidence. Zdejší architektura, zahrady a sbírky patří k nejhodnotnějšímu kulturnímu dědictví naší země a jejich unikátnost stvrzuje zápis na seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.
Pohromou pro město i zámek se stala 30- ti letá válka, roku 1643 byla Kroměříž dobyta a zničena švédskými vojsky generála Torstensona. S obnovou Kroměříže a zámku započal biskup Karel z Lichtensteinu- Castelkorna a na základě projektů císařských dvorních architektů F. Lucheseho a G.P. Tencally byl zámek vystavěn zhruba do dnešní podoby. Roku 1752 vypukl ve městě požár, který zničil desítky domů a značně poškodil 2. poschodí a interiéry zámku. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm zasedání Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů. Ze stavebních úprav 20. století byla nejvýznamnější rekonstrukce zámecké věže (věž zapálila ustupující německá vojska v posledních dnech II. světové války).
Jednotlivé části zámku byly v minulosti hierarchizovány – přízemí bylo věnováno hospodářským a provozním prostorám, v druhém podlaží byly soustředěny reprezentativní prostory, třetí podlaží kladlo důraz na biskupovu světskou a úřední moc. Zámek je dnes nejen unikátním historickým objektem, ale také živým badatelským centrem ukrývajícím bohaté sbírky obrazů, knih či hudby, které mají kořeny v osvícené činnosti sběratelů několika století.
Květnou zahradu nechal vybudovat v druhé polovině 17. století olomoucký biskup Karel z Lichtensteinu-Castelkorna. Známá je též pod názvem Libosad a patří mezi nejvýznamnější zahradní díla v celosvětovém měřítku. Dnes je prakticky jediným představitelem takto komponovaného celku v Evropě. Její centrální partii, jež je koncipována na půdorysu protáhlého obdélníka s množstvím geometricky stříhané zeleně, tvoří dvě části – květnice a štěpnice. Hlavní osa zahrady, začínající vstupní sochařskou lodžií, je centrálně i po stranách akcentována množstvím doprovodných architektonických i výtvarných zastavení jako jsou okrasné parky, kašny, Rotunda, labyrinty, vodní plochy, kuželna a takzvané Jahodové kopečky. Toto základní formální rozložení organicky doplňují další přilehlé okrasné či hospodářské prostory, kterými jsou Pomerančová zahrada, Holandská zahrada, skleníky, hospodářský dvůr, bažantnice, Králičí kopeček, ptáčnice.
Po rozsáhlé rekonstrukci byla Květná zahrada slavnostně otevřena v září roku 2014. Vždy první zářiový víkend proto znovu ožívá divadelními představeními, koncerty, operou, baletem, ohňostroji a nechybí ani volně přístupné doprovodné hry nebo workshopy pro rodiny s dětmi.
Podzámecká zahrada byla založena v roce 1509 a během několika století rozšířena do impozantní rozlohy 64 hektarů. Od počátku se měnil její obsah i vzhled. Ze zelinářské a ovocnářské zahrady byla v 17. století přebudována na zahradu barokní. V 19. století na stylový krajinářský park a dnes je zde vysázeno přes 200 druhů vzácných stromů z různých částí Evropy, Ameriky i Asie.
www.zamek-kromeriz.cz
