Barokní hřbitov ve Střílkách je unikátní památkou z 1. poloviny 18. století. Svou originální architekturou a sochařskou výzdobou je hřbitov vzácné umělecké dílo z doby baroka, jedinečné nejen u nás v České republice, ale zcela výjimečné v oblasti umění evropského významu. V únoru roku 2010 byl střílecký hřbitov prohlášen národní kulturní památkou.
V letech 1730-1743 byl zbudován tehdejším majitelem stříleckého a tovačovské panství Amandem Antonínem Petřvaldským. Podnět k založení hřbitova dal nepřímo svému dědici Milota Ferdinand Petřvaldský v roce 1724, kdy požadoval ve své závěti vybudování rodinné pohřební kaple v místním kostele. Amand Antonín Petřvaldský změnil původní záměr na vybudování pohřební kaple Petřvaldských a započal s velkolepě pojatou výstavbou hřbitova. Autorství projektu je připisováno Ignáci Josefu Cyranimu z Bolleshausu, biskupskému projektantu. Autorem sochařské výzdoby je moravský sochař Gottfried Fritsch a jeho dílenský okruh. Na sochařské výzdobě se podíleli i další sochaři – zejména Blažej Sturm z Holešova a Václav František Solnický z Brna. Pohřebiště po třináctiletém budování bylo vysvěceno 12. května 1743 a předáno ke svému účelu veřejnosti.
Hřbitov se výrazně uplatňuje v panoramatu Střílek. Vyvýšená terasa, na níž je hřbitov situován, a jež vznikla vyrovnáním severního svahu terénu na okraji obce má čtvercový půdorys, nároží čtverce jsou vykrojeny a nahrazeny oblouky dovnitř klenutými. Mohutná obvodová zeď je z velkých kamenných kvádrů ukončená parapetní zídkou a oboustranně zdobena páskovým a meandrovým barokním dekorem. Zídka je dělena zdobenými podstavci pod sochy a sousoší putti. Hrobka je přístupná oboustranným schodištěm. Násyp hřbitovního pole má důmyslný systém drenážního odvodnění, které vyúsťuje do obvodových zdí.
Na vstupní plošině stojí nádherná socha smutečního anděla v nadživotní velikosti – strážce hřbitova s popelnicí, pruty a štítem s pohledem upřeným do dálky. Postava anděla dává křesťanské poselství "Pomni člověče, že prach jsi a v prach se obrátíš". Při opravě farního kostela Nanebevzetí Panny Marie v letech 1956-1958 byly na zeď vstupní terasy přemístěny čtyři vázy ve tvaru kráterů snesené z římsy věže farního kostela. Představují křesťanské symboly peklo, smrt, nebe a očistec.
Jako první na zídce po pravé straně naleznete sousoší "Oslava stavitelského umění", další je putti rouška Veroniky s hlavou Krista "veraikon", značící službu Bohu. Následuje symbol alegorie o Kristovo roucho, socha "Nahé odívati" a symboly "Těšiti zarmoucené". Dva plačící andílci na konklávním oblouku představují "Lítost a pokání". Na levé straně zídky naleznete sousoší představující "Lenost a rozmařilost", dále pak sochu "Trnová koruna", představující utrpení Krista. Další sousoší je alegorie špatnosti varující před špatnými knihami a zábavami. Socha "Kožená rukavice" potírá zlo a oslavuje statečnost. Dvojice putti představuje "Pýchu a lakomství". Poslední skupina postav je alegorie "Marnost a ubíhání času" – jedna z postav sedí na rakvi a opírá se o přesýpací hodiny.
Kaple je situována na osu hřbitova a nachází se pod ní krypta majitelů stříleckého panství – hrabat Kuenburků. Před kaplí po obou stranách stojí dvě velké sochy smutečních andělů – strážci hrobky. Hlava jednoho z nich připomíná Davida (ve Florencii známé mistrovské dílo Michelangelovo).
http://www.baroknihrbitovstrilky.cz/
