Hrad Buchlov se majestátně tyčí nad městysem Buchlovice na jednom z nejvyšších kopců Chřibů. V širokém údolí Dolnomoravského úvalu je zřetelně viditelný již z dálky. Kdysi působil jako centrum úrodné části země, osídlené záhy slovanským obyvatelstvem, v jehož blízkosti se nacházela střediska Velkomoravské říše. Řada míst v okolí je vzpomínána již v roce 1131, kdy zde stál opevněný strategický bod střežící obchodní cestu v buchlovských lesích. Třebaže první zmínka o Buchlově se v pramenech dochovala až v roce 1300, přesto jej můžeme považovat za jeden z nejstarších hradů na Moravě.
Vznik hradu je opředen mnoha pověstmi a zkazkami, které se dlouho tradovaly a pronikly i do prvních publikací o něm. Dlouhý čas se udržovala zejména pověst o královně Markomanů Fridegildě z konce 4. století n. l., která prý byla první markomanskou křesťanskou královnou. Když v těch místech při lovu nalezla v jeskyni pohanský oltář boha lovu Bucha, dala jej zničit a na jeho místě vybudovala hrad, který dostal stejné jméno. Jiné pověsti a báje spojovaly hrad s dobou Velkomoravské říše a s obdobím bezprostředně následujícím, tj. s 9. a 10. stoletím. Buchlovu se v těchto pověstech přičítá úloha důležité vojenské pevnosti, předpolí, které prý vybudoval kníže Svatopluk k ochraně Velehradu. Ke stejné době se váže i pověst o českém kouřimském vévodovi Mstivojovi, který v r. 889 porazil Moravany a vtrhl do země. Svatopluk prý tehdy nařídil vybudovat nové pevnosti a v blízkosti Velehradu zpevnit blízký lovecký hrad Buchlov, který pak zůstal pevnou záštitou střediska říše.
Vedle bohatých stavebních dějin hradu upoutává jeho návštěvníky instalace sálů, zahrnující památky gotické (zvláště soubor obrazů a skulptur), renesanční a barokní, mezi nimiž je i Brandlův obraz Mastičkář a zmíněné sbírky hrabat Berchtoldů. K zajímavostem hradu patří čtvercový kámen na terase, zastíněný tzv. lípou neviny, kde se prý konávaly soudy podle loveckého práva. Pověsti o tzv. lípě neviny existují v několika verzích; ústředním motivem je však dokázání neviny tím, že k smrti odsouzený zasadí lípu kořeny vzhůru a v případě, že se obalí listím, prokázal svou nevinu a byl osvobozen.
Jako každý hrad má i Buchlov řadu strašidelných přízraků, shromažďujících se v tzv. pokoji strašidel. Zjevuje se tu Bílá paní, duch hradního pána přepočítávající peníze, černě oděné postavy a další. Traduje se, že jednomu z majitelů buchlovského zámku půjčili značný obnos peněz templáři. Vracet dluh se mu nechtělo, a tak pozval své věřitele na hrad k bohaté hostině, na níž je dal všechny povraždit.
Mnohé přízraky se ostatně hradem proháněly i za dohledu filmové kamery. Natáčely se tu pohádky O statečném kováři a Čertova nevěsta, seriály Četnické humoresky a Mattoni nebo Jakubiskův velkofilm Bathory.
