Zámek Buchlovice patří k nejvýznamnějším barokním šlechtickým sídlům na území České republiky. Stavbu zámku zahájil těsně před rokem 1700 bohatý a urozený hrabě Jan Dětřich Petřvaldský (majitel nedalekého hradu Buchlov), který zámek daroval své manželce Anežce Eleonoře. Původní projekt byl pojat jako typická šlechtická italská vila v barokním slohu. Dnešní podobu zámek získal po roce 1912 za vlády hraběte Leopolda Berchtolda II., který jej přestavěl na honosné a reprezentativní sídlo, kde přední politikové té doby rozhodovali o osudech Evropy. Kvalita architektury, rozsáhlé sbírky, proslulí majitelé i důležitost v dějinách posledních let habsburské monarchie činí ze zámku místo významem daleko přesahující hranice českých zemí. Ze zámeckých interiérů dýchá noblesní atmosféra časů habsburské monarchie – jsou z nich zřejmé sběratelské záliby i zájem o rodovou historii. Při prohlídce dnes můžete spatřit soukromé i oficiální prostory někdejšího berchtoldovského sídla – hostinské a dětské pokoje, reprezentační prostory, hudební sál, kuřácký salon s hraběcí pracovnou i bohatě štukově dekorovanou jídelnu s boční výklenkovou kaplí. Zámek Buchlovice se pyšní impozantní grafickou sbírkou, která patřila k nejrozsáhlejším a nejkvalitnějším na území celé tehdejší habsburské monarchie. Sbírka obsahuje celkem 6 378 děl od významných umělců z nejrůznějších epoch umění od 16. do 20. století (Rembrant, Rubens, van Dyck, Salvator Rosa, Marcantonio Raimondi, Domenicino, Lucas Leyden, …). Nejstarší část souboru představují grafiky a vzácné grafické inkunábule slavných mistrů německé pozdní gotiky a rané renesance (Martin Schongauer, Albrecht Dürer, Lucas Cranach, Albrecht Altdorfer, …). Zámecké sbírky tvoří také luxusní starožitný nábytek, původem italské mramorové mytologické sochy, vzácné zlacené empírové bronzy a desítky dalších drobných předmětů uměleckého řemesla. Na zámek Buchlovice navazuje krásná barokní zahrada s dochovanými italskými prvky a na ni je dále citlivě napojen přírodní krajinářský park. Zahrada vznikala současně se stavbou zámku a kolem roku 1900 prošla konečnou neobarokní úpravou. Počátkem 20. století byla zahrada zkrášlena množstvím soch, plastik a mramorových lavic. Fuchsie jsou již tradičně jedním ze symbolů buchlovického zámku. Poprvé se sem dostaly v roce 1970 a díky sběrateli Jiřímu Mrázovi z Bělčic, vedoucímu zámeckému zahradníkovi Pavlu Vláškovi a vynikajícímu odborníkovi Pavlu Talichovi, má dnešní zámecká sbírka přibližně 1 200 odrůd a patří k nejvýznamnějším a nejproslulejším sbírkám fuchsií ve střední Evropě. Od roku 1982 jsou buchlovické fuchsie zpřístupněny v letních měsících veřejnosti formou výstavy (pokud se návštěvníkům nějaká z odrůd zalíbí, mohou si ji zakoupit přímo v zámeckém zahradnictví). www.zamek-buchlovice.cz
